Volby skončily. Utichla povolební vyjednávání, podpisy na koaliční smlouvě zaschly a ustavující krajské zastupitelstvo zvolilo nové vedení kraje. To vše doprovázeno štiplavými komentáři celorepublikových i některých regionálních novinářů. Evžen smutně kouká z televizní obrazovky a evidentně stále hledá příčiny. Zatím to vypadá, že viníkem je volič, který se nechal zlákat volebními sliby a prý ani netušil, co volí. Inu, porážka bolí. Po šestnácti letech relativního (i skutečného) klidu musí hledat nové uplatnění. A postupné sbírání nominací na prvního místopředsedu ODS ukazuje, kterým směrem se jeho úvahy ubírají. Toto nás ovšem již zajímat nemusí, maximálně za dva roky, až nás vyzve k odplatě za krajské volby ve volbách parlamentních.
Pro moravskoslezskou ČSSD nastává čtyřleté období, které nebude jednoduché. Současný krajský úřad je výsledkem osmileté personální práce, v opozičních lavicích sedí lidé, kteří jej několik let řídili a mají tedy dobré informace ze zákulisí a dobré informace mít budou nadále. Sem tam se zjeví uměle konstruovaná ikona bývalého hejtmana, až budou média srovnávat staré a nové. A je zřejmé, že to bude nostalgické vzpomínání na starého mocnáře, který svému lidu rozumněl. Od pravicových médií asi ani nic jiného čekat nemůžeme. Mocnář bude upozorňovat na to, jak dobře se kraji vedlo za jeho vedení. Co na tom, že to bylo díky práci sociálnědemokratických vlád a místních radnic a že to bylo v dobách, než do kraje vstoupila celosvětová hospodářská recese.
Následující čtyři roky nebudou jednoduché. Přejme zastupitelům, aby na opojení z vítězství rychle zapomněli. Čeká je doba krve a potu. Nejde jenom o tolik proklamované rušení poplatků ve zdravotnictví. Ty jsou skutečně okrajovou záležitostí. A pokud bychom se změřili pouze na jejich zrušení, tak by to bylo opravdu málo. To co potřebujeme, je podpora vysokého školství, vědy a výzkumu. Podpora průmyslu založeného na informačních technologiích. Doba továrních montoven skončila. Až za pár let skončí období daňových úlev, asijští investoři se zvednou a půjdou své automobily a notebooky montovat o stát dál, neboť i někde v Moldávii budou místní dělníci schopni smontovat auto stejně kvalitně jako čeští, ale mnohem levněji. Budou-li chtít noví radní získávat v Praze prostředky pro rozvoj kraje, budou muset jednat s pravicovou vládou a pánové Topolánek, Říman a spol. se asi nebudou budit ze spaní s pocitem hrůzy, že v něčem zanedbali potřeby svého regionu.
Přejme novému vedení kraje pevné nervy a sílu, budou je potřebovat. Budou to oni, kdo bude za čtyři roky obhajovat oranžové hejtmanství a čelit snahám pravice ztotožnit krajské volby s referendem o tehdy již, doufejme, sociálnědemokratické vládě.
