V rámci Velkého symfonického cyklu Janáčkovy filharmonie Ostrava na koncertech 3. a 4. listopadu ovanul ostravské publikum dech francouzské hudby v celé její kráse a půvabu. Hlavním aktérem byl 51letý francouzský dirigent a flétnista Philippe Bernold, profesor flétnové hry na konzervatoři v Lyonu a komorní hudby na Pařížské konzervatoři. Bernold nenavštívil náš kraj poprvé. Představil se zde již v roce 1996 v rámci festivalu Janáčkův máj, kdy spolu s Filharmonií Hradec-Králové za řízení Františka Vajnara Ve Slezském divadle v Opavě provedl Ibertův Flétnový koncert.
Na těch letošních koncertech se sloučilo několik příznivých skutečností. První z nich byla bezpochyby programová náplň koncertu zaměřená výhradně na francouzskou hudbu. Provedl jsem kdysi v rozhlase kvartety Françoise Devienna, jeden pro flétnu a smyčce, druhý pro fagot a smyčce a byl jsem okouzlen touto hudbou. S jeho flétnovým koncertem č. 7 (napsal celkem 12 flétnových koncertů) jsem se teď setkal poprvé s tichým úžasem a obdivem pro Devienna (asi jsme si příliš zvykli a preferovali tři flétnové koncerty W. A. Mozarta) i pro charismatickou virtuozitu Philippa Bernolda (jako přídavek zahrál „Syrinx“ Clauda Debussyho, tedy skladbu nevybočující z oblasti francouzské hudby).
Suita z Bizetovy opery Carmen je vždy vděčným úkolem pro každého dirigenta. Berliozova Fantastická symfonie zazněla v Ostravě již několikrát, a proto nebylo zcela jednoduché prosadit se ve srovnání s jinými výbornými dirigenty, interprety tohoto slavného díla. Bernoldovi se to dokonale podařilo díky ladnému, ale vždy funkčnímu dirigentskému gestu i celkovému interpretačnímu pojetí. S noblesní elegancí a šarmem vyzněla druhá část symfonie s těmi nádechy a jemným rytmickým zadržením valčíku (neříkejme tomu ritardando!), působivá byla lyrická nálada třetí části „Scéna na venkově“ dvou na sebe volajících pastýřů jako dialog anglického rohu a hoboje i monumentální závěr s obrovskou gradací, v níž se krásně prezentovali hráči na žesťové nástroje. Byl to skvělý večer s perfektním výkonem orchestru, večer přímo nabitý fluidem dirigentovy umělecké osobnosti i jejím krásným vztahem k publiku, kdy po orchestrálním přídavku jedné z dalších částí Bizetovy Suity, promlouval Bernold k publiku – bohužel dnes ve „vševládnoucí“ angličtině… (asociačně se mně vybavily pokoncertní „promluvy“ českého dirigenta Františka Stupky).
Ivan Měrka
Philippe Bernold - vynikající flétnista a dirigent Foto Petr Grimm