Ostravský astronomický víkend aneb Dvojí tvář kosmických katastrof, to je 16. ročník semináře pro veřejnost, který proběhne v ostravské hvězdárně ve dnech 20. – 21. září. celý program začíná dopoledne v 10 hodin přednáškou Tunguzská katastrofa aneb zřetelný výbuch nenápadného smetí od Petra Scheiricha z Astronomického ústav AV ČR v Ondřejově. Odpoledně pak je na programu Zkamenělá hrůza aneb svědectví kosmických katastrof od brněnského astronoma Pavla Gabzdyla. V podvečer domácí Jiří Holuša povypráví na téma Luis W. Alvarez aneb proč Kennedy a dinosauři nepřežili. Třešničkou na dortu bude večerní jazz pod hvězdami.
Nedělní program paří Jiřímu Grygarovi s přednáškou Gigantické kosmické katastrofy aneb všechno zlé je k něčemu dobré.
Také ve školním roce 2008/2009 bude na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy probíhat Astronomický kurz. Účastníci kurzu se naučí základům astronomie a astrofyziky, orientaci na obloze a práci s dalekohledem. Úspěšní absolventi kurzu se mohou stát spolupracovníky hvězdárny a planetária jako tzv. demonstrátoři, kteří se podílejí na zajištění pozorování pro veřejnost a případně se účastní také odborné činnosti hvězdárny. Úvodní schůzka kurzu se uskuteční ve středu 1. října 2008 v 18:00 hod.
Obloha v září a říjnu 2008
Podzimní rovnodennost a tedy i začátek astronomického podzimu připadá letos na 22. září 16 hodin 44 minut SEČ. V tomto okamžiku protne střed slunečního kotouče rovinu světového rovníku a začne se pohybovat po jižní obloze.
Na obloze v tomto období spatříme mnoho souhvězdí a objektů. Přímo nad námi v zenitu se klene Mléčná dráha. Mlhavý pás, který představuje malou část naší Galaxie, se rozprostírá od východního k západnímu obzoru. Nejvýše se nachází souhvězdí Kasiopea a vlevo od ní Perseus. Pod Kasiopeou najdeme výrazný obdélník patřící souhvězdí Pegasa. Směrem k východu z tohoto obdélníku vybíhá trojice hvězd Andromedy. Pod Pegasem nalezneme méně jasná souhvězdí Vodnáře, Ryb, Velryby, Berana a Trojúhelníku.
V souhvězdí Vodnáře se nachází několik zajímavých objektů, které si mohou prohlédnout i majitelé menších astronomických dalekohledů. K těm nejzajímavějším patří kulové hvězdokupy M 2, M 72 a vícenásobný hvězdný systém M 73.
Kulová hvězdokupa M 2 patří k největším hvězdokupám svého typu – její skutečný průměr dosahuje 175 světelných let a obsahuje přes 150 tisíc stálic. Patří tak k nejbohatším kulovým hvězdokupám v naší Galaxii. Díky své vzdálenosti 37 500 světelných let se na tmavé noční obloze stává objektem dostupným i bez dalekohledu. Spatříme ji jako malou kruhovou skvrnku o velikosti 1/3 průměru Měsíce. V dalekohledu (průměr alespoň 20 cm) se pak rozpadá na desítky drobných hvězdiček. Hvězdokupa M 72 je od nás vzdálena více než 55 tisíc světelných let, a proto je menší a méně jasná. Jeden a půl stupně východně od ní leží seskupení hvězd označované jako M 73. Obsahuje asi čtyři slabší stálice viditelné menšími přístroji. Celkem zde bylo velkými přístroji nalezeno 24 slabých hvězd, které jeví stejný pohyb prostorem a jsou stejně staré. Zdá se, že jde o zbytek staré otevřené hvězdokupy.
________________________________________
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy
VŠB – Technická univerzita Ostrava
17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba
tel.: 596 994 950
http://planetarium.vsb.cz